Royal Mews
Královské „garáže“, tak by mohla znít neučesaná charakteristika ROYAL MEWS v Londýně. Jedny z nejkvalitnějších, honosných a historií bohatých stájí, které zajišťují přepravu královny a ostatním členům rodiny, jsou velkým lákadlem pro nesčetné turisty z celého světa, dychtících po zajímavostech a nevšednostech metropolí.
Zabrousíme-li však dále do historie, tzv. hlavní housle nehrávali koně, nýbrž sokoli.
Slůvko „mews“ pochází z francouzského „mue“, což znamená výměnu něčeho, zejména kůže a peří. Ve středověku se tedy jednalo o místo, kde byli královští sokolové po dobu, než trochu odlehčeně „přelínali“. První zmínky o existenci původních King´s Mews se datují do doby vlády Richarda II., tedy do 14.století. Z dnešního pohledu viděno stály v místech Trafalgar Square.
Royal Mews (RM) se nacházejí v lokalitě tzv. „Velkého Londýna“ v těsném sousedství královského sídla, tedy Buckinghamského paláce. Jde o „živoucí“ muzeum s jedinečnou sbírkou kočárů i automobilů, používaných pro účely státních návštěv, královských svateb, tradičního slavnostního zahájení britského Parlamentu a mnohých další oficiálních ceremoniálů.
A právě sem své kočáry a koně přesunul panovník Jiří III. v roce 1760 po tragickém vyhoření původních stájí na Charing Cross. O dva roky později Buckingham Palace připadl právě Jiřímu III. a tím začala zlatá éra Royal Mews. V roce 1764 byla zprovozněna i jezdecká škola.
Zásadní přestavbou prošly budovy Royal Mews v roce 1820 pod vedením známého architekta Johna Nashe. Přístavba nových stájí se plně přizpůsobila již fungující jezdecké škole, v níž docházelo (a dodnes dochází) k výcviku mladých koní pod sedlo i do zápřahu. Celý komplex byl ukončen v roce 1825.
Royal Mews bylo nedílnou součástí královského paláce za vlády Viktorie a ta zde po roce 1837 zavedla výuku jízdy na koni pro děti seržantů.
Hlavní vchod do areálu je skrz dórský oblouk ozdobený hodinovou věží.
Východní strana je vyhrazena kočárům, v západní a severní se nacházejí stáje.
KONĚ
Po většinu roku je RM domovem koní, kteří hrají při všech jmenovaných akcích hlavní roli.
Už Jiří první počínaje rokem 1714 začal do svých stájí dovážet ten nejvhodnější koňský materiál, převážně pak jedince hannoverského plemene.
Chovné klisny byly ustájeny (to přetrvává do současnosti) v Hampton Courtu a ve 20.letech minulého století byli pro „zlepšení“ krve navíc dováženi koně z Holandska, Francie, Maroka i Španělska.
Dnes stojí ve stájích na třicet koní. Převládají clevelandští hnědáci („The Cleveland Bays“) a windsorští bělouši („The Windsor Greys“), jedinečné anglické tažné plemeno, vyšlechtěné právě pro kočárové účely královských rodin. Jestliže hnědáci vezli na pohádkovou svatbu s následníkem trůnu mladičkou Dianu, pak bělouši jsou podle tradice a protokolu zapřaháni do kočáru, ve kterém cestuje královna.
THE CLEVELAND BAYS – původně se jednalo o malé, zavalité koně, výškou připomínající poníky. Později byli kříženi s ušlechtilými plnokrevníky a araby a dnes je známe jako mnohem větší a také elegantnější kočárové koně.
THE WINDSOR GREYS – nejedná se o speciálně vedený chov, ale bělouši byli do stájí ve Windsoru dováženi již ve viktoriánských časech a jejich obliba přetrvala do současnosti. Také se jednalo a stále jedná o zvířata drobného vzrůstu, podobající se poníkům. Označení pochází z doby, kdy byli využíváni převážně k tahu privátních kočárů na území Windsoru. Současnou podobu získali díky zušlechtění oldenburskými, irskými a také maďarskými jedinci. Sám vévoda z Edinburgu se spřežením windsorských běloušů získal mnoho ocenění ze světových soutěží.
KOČÁRY
Nepřehlédnutelnou perlou mezi všemi kočáry je královský zlatý kočár (The Golden State Coach). Je tažen osmi koňmi. Původně byl sestrojen pro Jiřího III. v roce 1762. Váží 4 tuny a je ozdoben 22.karátovým zlatem. Najdeme na něm symboly Velké Británie. Na obou stranách kočáru najdeme kresby od slavného malíře Giovanniho Battisty Cipriani. Od dob Jiřího IV. je používán ke korunovačním účelům a naposledy „vyjel“ s Alžbětou II. a jejím manželem u příležitosti oslav královnina zlatého jubilea v roce 2002. Druhým z významných kočárů je IRISH STATE COACH, ve kterém královna přijíží na zahájení Parlamentu. Jedná se vlastně o repliku, neboť originál byl v roce 1911 poškozen při požáru. THE SCOTTISH STATE COACH je od ostatních dobře zapamatovatelný. Žádný jiný kočár na světe se s ním prý nedá porovnat. Je skleněný a střecha, mimochodem doplněná zrcadly, takže diváci vidí posádku uvnitř vozu, ozdobená modelem skotské koruny. Bývá využíván při oficiálních návštěvách ve Skotsku. V permanenci byl ve Windsoru u příležitosti oslav královnin šedesátin v dubnu roku 1986. THE STATE LANDAU je jedním z nejatraktivnějších kočárů. Byl speciálně sestrojen pro krále Edwarda VII. v roce 1902. Je otevřený a tažený čtyřmi, maximálně šesti bělouši. THE GLASS COACH patří výhradně nevěstám z královské rodiny. K oltáři dovezl v roce princeznu Alžbětu v roce 1947, princeznu Annu v 1973, Dianu Spencer či slečnu Ferguson…
Bývá královniným „průvodcem“ při oficiálních státních návštěvách. Svoji svatební jízdu si v něm mohli vychutnat třeba vévoda a vévodkyně z Yorku, tedy princ Andrew a Sarah Ferguson.
