Normanský kob
Normanský kob je lehký tažný kůň, který se stále používá na malých farmách na pobřeží Normandie. Normandie je proslulá svým chovem koní, především historickým hřebčínem Le Pin a Saint Loooo, kde se chovali předkové dnešního koba.
Normanský kob, podsaditý a kompaktní jako anglický kob, podle něhož dostal své jméno, byl šlechtěn jako samostatné plemeno od počátku minulého století. Právě v tom období začali chovatelé polokrevných koní rozlišovat mezi zvířaty vhodnými na ježdění, především v armádě, a těmi méně kvalitními a robustnějšími, spíše se hodícími do lehčího tahu.
Normanský kob, jak byl tento těžší typ nazván, se stal oblíbeným pracovní koněm, zvláště v oblasti průplavu La Manche – a dokonce ani silným peršeronům se ho nepodařilo vytlačit.
Během let se kob stával těžším, aby vyhověl práci, kterou vykonával, ale přestože je bezpochyby robustní a svalnatý, postrádá masivní kostru skutečného těžkého koně a nikdy neztratil energickou akci, především v klusu, charakteristickém pro polokrevníky.
Popis plemene
Výška: 155,4 – 165,6 cm
Zbarvení: ryzáci, hnědáci nebo tmaví hnědáci, popřípadě červení bělouši nebo bělouši
Stavba těla: celkově silná podsaditá postava s krátkými, ale odpovídajícími končetinami
Zajímavost:
Ocas se tradičně normanskému kobovi kupíruje, V průběhu století byla tato úprava koňského ocasu prováděna z řady důvodů: na ozdobu, dále aby se ocas nezamotával do postroje a v dávných dobách pravděpodobně i z nějakých rituálních důvodů. Bylo módou kupírovat ocas anglickému kobovi, ale podle zákona zakazujícího kupírování a podřezávání ocasu z roku 1948se tato praxe stala v Británii nelegální. Kromě traumatu z operace kupírování ochuzuje koně o nejdůležitější ochranu proti hmyzu.