Knabstrupský kůň
Skvrnití koně byli známi – a často velmi vysoko ceněni – již od starověku. Můžeme je vidět na stačínských obrazech a rovněž existovaly skvrnité kmeny norika (starobylého rakouského tažného plemene) a španělských koní, kteří nesmírně ovlivnili vývoj mnoha dnešních světových plemen.Kdysi velmi známý dánský knabstrupský kůň má španělské předky a jeho vznik se klade do doby napoleonských válek. V té době získal skvrnitou klisnu Flaebehoppen jakýsi řezník jménem Flaebehoppen (odtud její jméno). Flaebehoppen, výjimečně rychlá a a vytrvalá klisna, byla svým dalším majitelem, Lunnem, připuštěna frederiksborskými hřebci a založila tak linii skvrnitých koní. Tento kmen, pojmenovaný po Lunnově statku, byl méně mohutný než frederiksborg, ale otužilý a zdravý, a díky svým atraktivním znakům se stal oblíbeným sirkusovým koněm. Následná křížení s frederiksborgem snížila počet čistokrevných knabstrupů, ale zástupce tohoto plemene nalezneme i dnes, nikoli však v tak hojném počtu jako americké appalosy.
Popis plemene
Výška: kolem 154 – 164 cm
Zbarvení: především bílé, s hnědými nebo černými skvrnami různé velikosti na těle, hlavě a na nohách
Stavba těla: různorodá, ale nejlepší zástupci tohoto typu mají celkově dobrou stavbu těla s mírnou inteligentní hlavou. Ocas a hříva jsou většinou řídké, jako u většiny skvrnitých koní
Zajímavost:
Vynikající talent tohoto plemene pro práci v cirkuse byl předveden v Americe v době nedávno minulé, kdy v jedné z vrcholných atrakcí jezdil velký bengálský tygr na knabstrupovi. Kůň měl ochranný postroj pro případ, že by tygr uklouzl a chtěl se přidržet ohromnými drápy.