Smysly po druhý
Mají-li koně ve volné přírodě přežít, musí spoléhat především na své smysly – zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Zrak a sluch je varují před blížícím nebezpečím, chuť a čich jim napomáhají odhalit nevhodnou potravu. Domestikací došlo k postupnému otupení některých smyslů, např. kůň neprchá, jakmile uvidí nebo uslyší automobil. Nicméně jeho smysly zůstávají nadále citlivé. Proto koně můžeme označit za velmi ostražité zvíře. Někdy kůň reaguje i na podněty, které člověk nevnímá. Chovatele proto často hovoří o jejich šestém smyslu. Ve skutečnosti se však jedná o dokonalou souhru všech výjimečně citlivých smyslových orgánů.
Zrak:
Zorné pole - Koňské oči vidí nezávisle jedno na druhém. Každé je schopno pokrýt poměrně široké zorné pole pomyslného polokruhu. SOuběžně vidění obou očí nastává jen v místě, kde se polokruhy zorných polí vzájemně překrývají. Naopak vzadu, kde se nachází trup zvířete, je pro koně "slepý" prostor. Proto se nikdy bez osloveni se nepřibližujte ke koni odzadu, neboť vás nevidí a může se polekat.
Pohled dopředu - Kůň ma schopnost prostorového vidění. To znamená, že může posoudit nejen vzdálenost, ale i výšku překážky před ním. Při skoku pak jedním okem stále sleduje vzdálenost, avšak jakmile se odrazí, spoléhá již jen na svého jezdce.
Sluch:
Uši – Kůň se v mnohém řídí svým výborným sluchem. Nezávislým pohybem pravého a levého ucha zachycuje zvukové vlny. Kůň také velmi brzy dobře rozezná hlas svého pána. Napomůžeme tomu, budeme-li na svého koně často mluvit.
Příprava k útěku – Uslyší-li kůň podezřelé zvuky, jako např. psí štěkot, posoudí míru nebezpečí zvednutím a otočením hlavy ke zdroji hluku. V takovém případě se nikdy neotáčí celým tělem, neboť je lépe připraven k případnému úniku.
Hmat:
Citlivost – Kožní hmatová tělíska má kůň rozmístěna po celém těle. Okamžitě např. zjistí mouchu, která dosedne na jeho kůži, a ocasem ji spolehlivě odežene. Pokud však na koně nenadále sáhneme, může se snadno polekat.
Hmatové vousy – Citlivé hmatové vousy na pysku huby, stejně jako dlouhé řasy u očí, napomáhají koni rozpoznat přibližující se objekt. Hmatové vousy u tlamy nikdy nestříháme.
Čich:
Získávání informací – čich umožňuje zvířeti bezpečně rozpoznávat nevhodné složky v potravě. Je současně důležitým faktorem v oblasti sociálních vztahů. Kůň podle pachu pozná a vítá přátele, zatímco neznámé osoby nejdříve očichává.
Analýza pachů – Pohybem, při kterém má kůň zvednutou hlavu a odchlípené pysky tlamy („flémování“), doslova nasává pachy. Uvádí se, že dovede reagovat na zdroj pachu nebo vůně i na vzdálenost několika desítek metrů. Na zachycování pachů se podílejí nejen čichové buňky v nozdrách, ale i takzvaný čichochuťový orgán (Jacobsonův) rozmístěný ve sliznici nosohltanu. Čich má u koně mimořádný význam i v sexuální oblasti. Koně reagují čichem také na poprvé předkládané krmivo.
Chuť:
Pamlsky – koně mají velmi rádi slanou nebo sladkou potravu. Hořkou nebo kyselou odmítají. Často si oblíbí i peprmintovou příchuť, neboť ji spojují se sladkou odměnou a následnou pochvalou.
